Rusko-ukrajinský konfliktní efekt pro obrábění
Zatímco se svět potýká s Covid-19, rusko-ukrajinský konflikt hrozí, že zhorší stávající globální ekonomické a dodavatelské problémy. Dvouletá pandemie způsobila, že světový finanční systém je zranitelný, přičemž mnoho ekonomik čelí velkému dluhovému zatížení a výzvě pokusit se normalizovat úrokové sazby, aniž by to narušilo oživení.
Stále přísnější sankce vůči ruským bankám, velkým společnostem a důležitým osobám, včetně omezení některých ruských bank v používání platebního systému SWIFT, vedly ke kolapsu ruské burzy a směnného kurzu rublu. Kromě zásahu Ukrajiny bude současnými sankcemi pravděpodobně nejvíce zasažen růst ruského HDP.
Velikost dopadu rusko-ukrajinského konfliktu na globální ekonomiku bude do značné míry záviset na rizicích pro Rusko a Ukrajinu z hlediska celkového obchodu a dodávek energie. Stávající napětí v globální ekonomice zesílí. Ceny energií a komodit jsou pod větším tlakem (kukuřice a pšenice vzbuzují větší obavy) a inflace pravděpodobně zůstane zvýšená déle. Aby centrální banky vyrovnaly inflační tlaky s riziky hospodářského růstu, budou pravděpodobně reagovat holubičeji, což znamená, že plány na zpřísnění současné ultrasnadné měnové politiky povolí.
Největší ochlazení pravděpodobně pocítí průmyslová odvětví orientovaná na spotřebitele, přičemž disponibilní příjem je pod tlakem rostoucích cen energií a benzínu. V centru pozornosti budou ceny potravin, přičemž Ukrajina je předním světovým vývozcem slunečnicového oleje a pátým největším vývozcem pšenice, přičemž Rusko je největším. Ceny pšenice jsou pod tlakem kvůli špatné úrodě.
Geopolitika se postupně stane běžnou součástí diskuse. I bez nové studené války je nepravděpodobné, že by se napětí mezi Západem a Ruskem v dohledné době zmírnilo, a Německo se zavázalo, že se bude soustředit na investice do svých ozbrojených sil. Od kubánské raketové krize nebyla globální geopolitika tak nestabilní.